Sunday 2 March 2014
2. 3. 2014 - all these fucking feelings.
Sedím ve vlaku do Polska
Barvy se rozmazávaj ve slunečních paprscích
Poslouchám fixu
..vyschnem asi tak rychle jako nasáklý deky..
Frajer z hypermarketu se mi čím dál víc zarývá pod kůži
Moc dlouho mě nikdo takhle nerozesmál
A tak spolu po šichtě sedáváme na parkovišti
Řešíme příliš vážný věci
Smějem se jak blázni
Tvrdě se před sebou otvíráme
Tolerujem si děsivý životní příběhy
A večer si do noci voláme
A mě to sbližování děsí
Protože sama nevím
Jestli bude spokojenej
Když mu nedovolím značkovat.
A já teď sedím ve vlaku do Polska
A nevím
Jestli mi víc chybí ten nebo ten.
Wild blonde*
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
Když je to frajer, tak značky nepotřebuje, ne?
ReplyDeleteHlavně si zase nenech ublížit. :)
Doufám, že jako náplast alespoň funguje.
frajer může být zajímavý, ale asi není zrovna vhodná doba na větší sbližování viď.. nehrň se do toho a třeba se to časem nějak změní samo :)
ReplyDeletekéž by aspoň někdy fungovalo: "Sejde z očí, sejde z mysli"