27. 7. 2017 - adulthood

"všichni nade mnou vrtíte hlavou,
ale vůbec si nedokážete představit tu bolest."
říká červenovláska, a já si sama pro sebe špitnu, že umím, ale nahlas neříkám nic.

srovnávám všechny ty páry okolo se mnou a Majákem,
a říkám si, že nám to nejde snad proto, že jsme spolu až příliš dokonalí.

přišla jsem do té fáze, kdy si  konečně připadám dospělá. dospělejší než ty. ale je to nejspíše jen tím, že přes veškerou bolest dokážu vyprat, uklidit a uvařit.

toužím po takové síle, abych dokázala sbalit věci a někam se uklidit. ale pak ležím pod bílým stropem, do ticha vrní filtr od akvária a já cítím tu tři hodiny přestárlou vůni pánskýho deodorantu a slábnu..

máma se mi po telefonu snaží vysvětlit, že když je nějaká cesta špatná, musím hledat novou. bez cigaret a alkoholu. momentálně jsou cigarety a alkohol právě tou novou cestou..

wb

24. 7. 2017 - blue

analyzuju, kam všechno půjde, až se stejně jako kdysi já poddáš touze po novějším.

budím se z nočních můr a neznám jistoty, uklidňuju se z tebe sálajícím teplem, které je v poslední době ale stále mihotavější.
někdy tě chci opít jen proto, že mi pak zalepíš rány vstřícným slovem. po dlouhé době přestávám mít strach z kombinace tebe a pátýho půllitru.

cítím falešný úsměvy a smutky, který nedokážu vyléčit. když po roztříštěným týdnu zazní "myslel jsem, že se rozejdeme.", konečně chápu, že to nejlepší, co bych teď měla udělat, je vzpříčit se touhám a utéct, protože až mě tyhle slova zastihnou v ještě hlubší zaslepenosti, přijdu o svoji duši a poslední emoci.

nesnažíš se měnit náš vztah k lepšímu, snažíš se posouvat dopředu mě a sám zůstáváš někde vzadu. cítím, jak doufáš, že tě někde zapomenu..

toužím po
dostatku času
polovičním úsměvu
upřímných diskuzích
zaujatých otázkách
a propojení.

tonu

wB