Hezkej večer s Tamborem,
A pak taky s Poličkou a vodkou s red bullem,
A pak je půl jedné a seš tam najednou ty,
Ostříhanej na hipstera a já zas pro jednou taju,
Ale nebyla bych to já, kdybych se nesnažila odmítavým vrtěním hlavou přesvědčit sama sebe, že ne. Ne.
A naše city jsou čím dál víc plytký,
Protože u mě jsou čím dál víc hluboký.
A biologický hodiny tikaj
A mateřský pudy tepaj.
A já se skleslostí přijímám příchody bez pozdravu,
Odchody bez rozloučení,
Stoly vedle sebe stejně jako naše srdce vedle sebe.
Přestože bych nejradši brečela na záchodě
Nebo tobě v náručí,
Protože se mi všechno vymyká a ob(čas)to chybíš.
Už je to jen alkohol a hodně moc lidí,
A je to to poslední, co nás spojuje.
Polička, která koluje v žíle,
Panák vobčas,
Pusa na tvář
A pár hořkosladkejch vzpomínek.
Když jsem cejprala to pivo se spritem,
Měla sem ti říct, že jsem hloupá kráva,
Protože dokážu žít z toho plaku, což je všechno, co známe,
Protože na sliby přece nehrajem.
Když jsem cejprala to pivo se spritem,
Měla sem ti říct, že jsem hloupá kráva,
Protože dokážu žít z toho plaku, což je všechno, co známe,
Protože na sliby přece nehrajem.
Za sedum hodin budu v autobuse na cestě do Francie,
Za nějakým cizincem, kterýho vlastně neznám,
A přestože je Paříž odměnou,
Tak skládám věci do kufru s přišláplým srdcem a zatajeným dechem.
A přestože je Paříž odměnou,
Tak skládám věci do kufru s přišláplým srdcem a zatajeným dechem.
