3. 5. 2016 - den 28

A tak jsem zase na začátku.
Zbytkáč je vždycky stokrát nebezpečnější než opilá noc.
Maličký oranžový kachličky.
Medovej Jack na poličce. Pes a jeho čtyři packy.
A pak je tu Španěl,
A já se vlastně divím, že si toho okolí všímám.

Jsem s tebou hrozně expresivní,
Nerozumím, jak to zvládáš.
Vytáhnout úplně všechno ze srdce,
Co mě trápí a co mě těší.
Jsem před tebou permanentně svlečená.

"Motorka jezdí, ale počkáme na třicítky.
A letos se fakt opálíme! Budem jezdit k vodě často!"

"Bilancuju. Nemyslím si, že bys mě měl rád. 
Zazdil si moje narozeniny, Vánoce, 
vobčas říkáš hnusný věci a já ti dávám dárky.
Nedáváš mi vlastně ani z desetiny, co maj dávat kamarádi."
"To si vážně myslíš? Teď jsem fakt smutnej. Brzo se ti ozvu,
první. Jsem rád, že tu teď vedle mě stojíš."

Platí. Doprovází. Objímá. Pusy na tvář.
Stojíš za to trápení? Ne.

"Kdyby jsi mě měla ignorovat ještě víc než doteď,
Tak už prostě nejsi. Byl jsem přesvědčenej,
že jsem ti nějak ublížil."

Ublížil, a nejednou.

Vždycky do někoho propadnu
A on si najde vykající Podivnou.
Srdce se tak často lámou,
ale stejně setrvávaj.

Jak dlouho už to je?
253 dní.
Kéž bychom ty Activity spolu nikdy nehráli.

Přikrýt se ohořelou vzpomínkou,
Vypít tvůj odraz z čajové hladiny
A vycejchovat si ho do žaludku.

WB*

Clipped wings
I was a broken thing
Had a voice
Had a voice, but I could not sing...