28. 5. 2015 - broken balance.

Víš nejlíp,
jak jednoduché je zapomenout.

Přesvědčuji se o tom,
že sám dobře víš, jak ubližuješ,
a proto si držíme životní distanc.
Nemůže to přece být tím,
že jsem ti jednoduše ukradená.

(Všichni víme,

že přesně tak to je.)

"Celý den jsem se na tebe těšil.

Pak jsem rozlil barvu

a úplně na tebe zapomněl."

Žel, jediný, kdo pláče nad rozlitým mlékem,

jsem já.

Pomalu, po lžičkách, přelít mé srdce

z tvých dlaní do

dobrovolnických prací,

právních dějin,

máminých dlaní,

slunečných dní,

bezesného spánku,

odrostlých pampelišek,

plánovaných festivalů,

a především zpět do svého srdce.

Jen tobě 

už tam nesmí zůstat

ani kapka.

Kdy přijde Den,

kdy smazat tebe ze mě,

bude stejně jednoduché,

jako smazat sebe z tebe?

WB*