Proč pořád tahám za ruku lidi,
Kteří o to nestojí
A proč tahám kostlivce ze skříní
A proč neseberu energii na nějaký moving on
Když potom plivu pod nohy těm,
Kteří by se mnou rádi seděli na trávě
Na parapetu
Na lavičce
A od srdce se smáli.
Frajer z hypru zčervená, když se minem
Oslovení maličká ho nepřešlo
Opíjí se a volá
Pak si nic nepamatuje
Ale je přesvědčenej, že je všechno vždycky pravda
A to je přesně ten moment, kdy si člověk řekne
A kurva.
Ze školy je mi občas na blití, autoškola je pro mě nějakej zapeklitej oříšek.
Ale furt se směju, zpívám, spím
A vtipkuju, že mám brigádu, kterou můžu kdykoliv změnit na HPP.
Hyperparty pro zaměstnance by nejspíš přesně splnily moje potřeby.
Chlast a jídlo zadarmo.
Wild Blonde*
Nejsem si jistá, jestli z toho článku srší deprese, nebo jen špatná nálada, nebo možná kapka flegmatismu? Každopádně doufám, že si vedeš poměrně spokojenej život. Nebo aspoň tak spokejenej, jak se tvářil v předchozích článcích. :)
ReplyDeleteBtw, hlásím se opět zpět :)