Zelený svět přes vratnou láhev od spritu.
Kouř z cigarety stoupající ve spirálách.
Zbytek popela, co se válí na dřevěném stole.
Pěna piva, co ulpěla po stranách sklenice.
Ostražitost ještě spíše než střízlivost.
Tma.
Nepříjemný doteky, pohledy, slova.
"Nikdy spolu nebudeme."
"Hm."
"Z osumdesáti procent."
"Ne, nikdy."
Čekáš na smítka lítosti, citu.
Jakoby je vítr dávno odnesl jinam.
Chceš lusknout a sedět na druhým konci planety.
Ucpat jim všem pusy, těm, co tvrdí, že milujou.
Ty sama nemiluješ. Nelžeš, nenamlouváš, nemluvíš.
Sedíš.
Posloucháš slova, co na tebe někdo z dálky volá.
Cítíš doteky, jakoby jsi měla cizí kůži.
Bloky, bloky, bloky.
Zavřeš oči a chceš vidět všechny ty, co se okolo tebe mihli za poslední dny.
Ale spoustu let vidíš tu stejnou tvář.
Není to stesk, co by rozežíral, ničil, bořil, plenil.
Je to stesk, co plyne, bolí, unavuje.
A zároveň dává sílu a energii.
K tomu nebýt štvanec a nepoddat se lichotkám.
Sílu pro každý nový ráno, pro pocit, že je vše jak má být.
Wild Blonde*
Zavřeš oči a chceš vidět všechny ty, co se okolo tebe mihli za poslední dny.
Ale spoustu let vidíš tu stejnou tvář.
Není to stesk, co by rozežíral, ničil, bořil, plenil.
Je to stesk, co plyne, bolí, unavuje.
A zároveň dává sílu a energii.
K tomu nebýt štvanec a nepoddat se lichotkám.
Sílu pro každý nový ráno, pro pocit, že je vše jak má být.
Wild Blonde*
neposlouchám a stejně je slyším,
ReplyDeletenemohli by někdy na okamžik zmlknout? děkuji.
neposlouchám a stejně je slyším,
ReplyDeletenemohli by někdy na okamžik zmlknout? děkuji.
Má to smysl.
ReplyDeleteJednou se zase objeví, vyplyne na povrch, jen tak, znenadála.