20. 8. 2015 - beginnigs.

A tak jsme ten románek s Namotávačem doopravdy ukončili.
Dvě hodiny sedím na rantlu a čekám až klapnou dveře.

(Asi deset metrů ode mě telefonuje Španěl,

Aniž by věděl, že kousek od něj pláče holka,

Která kvůli němu oblíkla rok a půl nepoužitý plavky.)

Úzkost zaplavuje všechny póry,
Ovíněná mu s pláčem usínám v náručí,
Na dlouhou dobu naposled
A ráno ho vyprovázím ze dveří svýho života.

"Myslíš, že se ještě najdeme?"
"Nevím, ale já nikam neuteču,
tak jestli budeš hledat,
nehledej daleko."

Srdce mi nakonec proměňuje
Zelená zeď mýho oblíbenýho podniku,
Tekutý poličský zlato,
Hraní deskovek s cizincema
A Španěl s knížkou u vedlejšího stolu.
Žaludek mi likviduje teprve Namotávač,
Kterej v mým nejoblíbenějším triku vchází do dveří
A následující dvouhodinovku tráví zapáleným rozhovorem,
Se Španělem.

Noc přesto opět trávím v ztmavlé místnosti v centru města,
Ve velké černé polokošili,
Se snídaní do postele,
Ročník 86,
Otázky na tělo,
O jeho jizvách na těle
A sexualitě
A strachu
A vztahu.
A miluju začátky,
Když se lidi neznaj,
A ohňostroje při sebemenším doteku,
Jen bohužel, že začátek nezůstane navždy začátkem.

WB*