24. 7. 2015 - take me to a road with no end.

Zdá se mi o tmavým vlase
Zase
A o papírových dopisech.
Budím se s žaludkem na vodě
Ale tisknu víčka tak pevně,
Aby se paralelní světy ještě jednou přiblížily.
Nefunguje.

Čím víc jsem se za poslední dny snažila vytěsnit jakoukoliv spojitost, až na kokosovou chuť na jazyku, tím intenzivněji přicházím o iluze. Kameny na plicích. Zase. Po kolikáté za těch sto let? Už jsme tak daleko od sebe, že se mi ztrácí tolik věcí z paměti. Ty. A my.
Kolik ještě let ke smrti paralelních světů? Jsi moc daleko. Snad příliš daleko na to, abych tě někdy přestala křečovitě držet. Ve snech.
574 dní.

Blonďák u dřevěnýho politýho stolu v Ostravě se na tebe ptá. Snaží se mě uchlácholit průpovídkou o vysoké škole. Asi je to hezký, I guess.

WB*