Monday 19 January 2015

19. 1. 2015 - dny bez dna.

Mám tvůrčí období. Slova se mi v hlavě hloupě proplítají.
Mňága a Žďorp v posledních dnech stále dokola a dokola. Pořád nejsem schopná zjistit, jestli za tím stojí sentiment nebo hudba.
Tramvají dvojkou jezdíval sem do Židenic,
z takový lásky většinou nezbyde nic,
z takový lásky jsou kruhy pod očima.
Pokud ani jedno z toho, tak jsou za tím tyhle tři řádky.

Bojuju se svou hlavou. Potřebovala bych nutně projít tím, co se děje v Eternal sunshine of the spotless mind. Vyždímat a vylít.
Není to ani z nejmenšího centimetru přínosná náklonnost.
Sype sůl do hojících se ran, shazuje mě z útesu a přivazuje na koleje před jedoucí vlak. Poté mi jako hrdina na rány fouká, dole pod převisem mě do náruče chytá a na poslední chvíli provazy rozvazuje.
A můj ublížený i zachráněny úsměv vypadá stále stejně.

Myslím, že s nadějí čekám na to, až mi osud znovu dá toho, koho mi minulý rok vzal.

Názory na vysokou školu měním každým dnem. Čára se klikatě táhne od jednoho humanitního oboru k druhému a já slzím do polštáře nad tím, že mi pánbíček nenadělil do vínku technický nadání. A vidím tu ošklivou představu metaře chodníků.

Už sem se vylila do takovýho stavu, kdy už snad jenom čekám na páteční večery. Kdy láska k pivu spláchne všechny lásky k lidem.

Wild Blonde*

Nevím, jestli to znáš taky, 
vždycky když vidím mraky,
mám hroznou chuť vypadnout z týhle díry.

4 comments:

  1. Já už sice jsem na Vé eŠ, ale také zrovna slzím, ale jen vnitřně do polštáře, který mám uvnitř sebe. Tím pádem se to všechno odehraje a nikdo to nevidí, takže můžu předstírat, že se to vůbec nestalo.

    ReplyDelete
  2. Já mám strašný kruhy pod očima! Akorát z chlastu. :D

    ReplyDelete
  3. Podle mě, pokud si nejsi jistá oborem, tak je jedno, co si vybereš. Po střední stejně 99% lidí nemá tušení, co je vlastně v životě naplňuje. Až teprv budeš něco studovat, tak uvidíš, jestli jsi schopná si tu činnost zamilovat, nebo ji naopak začneš nenávidět.

    Mně to vyšlo až napodruhé. Až teprve rok na špatném místě mi ukázal, co vlastně chci. Neboj se toho, nemá smysl koukat na budoucnost, stejně nikdo neví, kam tě zavane. :) Rozhodni se podle toho, co teď zrovna cítíš, že je ti blízké.

    ReplyDelete
  4. Konečně někdo, kdo tolik chlastá v barech a cejtí neskutečný prázdna i vesmírný prostory jako já. Kde sakra celou dobu seš?

    ReplyDelete