Vánoce!
Ozývají se mi tu vánoční koledy. Občas nevím, jestli radostí vyskočit a roztančit se po pokoji nebo se rozplakat. Schází mi lidský teplo, přes Vánoce pokaždé nejvíc. Nikdo mi nepůjčuje rukavice, nekupuje punč, nebalí mě do deky a nepeče se mnou cukroví. Nikdo netleská nad vánoční výzdobou a neodpočítává netrpělivě dny.
Asi proto, že to nejsem ochotna nikomu povolit. Společně strávený Vánoce jsou ještě větší slib než propletený prsty.
Se školou statečně bojuju. Facebook mi ze života zmizel a je stokrát lehčí dýchat. Nevyskakuju o půl dvanácté od modrobílé obrazovky s tím, že jsem ještě neotevřela jakoukoliv učebnici. Jediný neštěstí je, že i přes hodiny strávený v knížkách se mi v diáři hemží bříška a stoličky.
Za dva týdny usedám k mé téměř maturitní německé zkoušce. Snad nikdy jsem neměla větší chuť vyskočit z okna.
Zítra je tu stužkovák. Šperkuju svůj zombie kostým, utrácím za barvy na obličej a krev ve spreji, šmejdím po secondhandech a sháním řetězy. Se zítřejším dnem budu maturant 2014.. komisch.
Gloria odzpívala první z koncertů s orchestrem. Postavila publikum. Podruhé. Je to radost, stát na praktikáblech.
V posledních dnech si finálně uvědomuju, že jsme kompletně ztratili vztah s mým tátou. Od začátku roku se jedinkrát nezeptal, jak to vlastně všechno zvládám, kam půjdu na vysokou, kolik piv jsem vypila, kolik peněz vydělala. Nezdraví. Hádat se s ním bylo pohádkový.
Chybí mi táta.
Wild Blonde*
Vidíš, já ani nemám kdy péct cukroví. Tohle je to, co mě na studentským životě štve zatím asi nejvíc. Miluju pečení cukroví a pro příští minimálně troje Vánoce péct nebudu moct. :(
ReplyDeleteNeboj, maturitu zvládneš, není to tak těžký, jak to vypadá, jenom s tím všichni straší. :) A ty seš chytrá, pokud si dobře vzpomínám, tak jsi měla snad pokaždý vyznamenání, ne? :) Už jenom tohle si zaslouží obdiv. A abych ti ještě zvýšila sebevědomí - celý 4 roky na střední jsem nebyla tak chytrá jako ty a odmaturovala jsem s vyznamenáním, takže neboj. :)
To s tvým tátou mě mrzí.. Nešlo by to nějak napravit?
S Milovaným se to možná urovnalo, nechci to zakřiknout. Jenže my to vždycky na týden urovnáme a pak je to zase prohádaný měsíc. Uvidíme, jak to dopadne. Strašně moc doufám, že se jednou probudím a on bude vedle mě bez počítače a kamarádů..
A Brno? Nevím, co říct. Zřejmě chodím na špatná místa, ale nelíbí se mi tu. Je tu binec a ošklivo. A nejvíc se mi nelíbí to centrum, ne proto, že by bylo neupravené, to zase ne, ale nikdy v životě jsem neviděla tolik obchodů naplácaných těsně vedle sebe, možná už je to přeplácaný.. Třeba tomu jednou přijdu na chuť. :)