A tak si Berlín zasloužil tu největší cestovatelskou pozornost snad ze všech měst, do kterých jsem kdy vkročila. Zválená tráva v malých parcích, club maté u vody, ohromující Sachsenhausen a slzičky na nejposlednějším sedadle posprejovanýho s-bahnu, "chtěl bych ti uvařit kolumbijskou večeři", židovskej hřbitov, fotbalový finále a poblázněnej Berlín.
Zpět doma je všechno postavený na hlavu.
Zelektrizovanej vzduch,
vysokoškolský přirážení ke skříňkám,
"Nízký sebevědomí leží v tom, jak se o tebe umí chlap starat.",
Vína na balkónku,
Probouzení se vedle někoho,
"Udělám ti snídani",
"A v srpnu budem pořád spolu"
"Nejezdi do Anglie, nejezdí domů, zůstaň tu se mnou."
Nejspíš znovu zadaná, snad ani nevím, jak se to stalo
Na minulost vzpomínám snad už jen matně
Stýskám si z Anglie po ruce kolem ramen.
A urputně se snažím přesvědčit sama sebe
Že protiklady se přitahují a láska hory přenáší
Taky že nikomu neublížím
A taky, že neublížím sobě -
- láskou, citem, poutem.
Do čeho sem se to SAKRA pustila?
Můžou za to jen ty oči jako vždycky, všude?
Wild Blonde*
tak kdopak se ti dostal do myšlenek a zážitků? :) vypadá to, že Berlín byl dost skvělý
ReplyDeleteNevím co říct. Snad jen - doufám, že jsi šťastná. :) Moc bych ti to přála.
ReplyDeleteA myslím, že se nemusím ptát, jak sis užila dovolené, protože to je zřejmé. :)
A neboj, TY neublížíš, spíš se bojím, aby to nebylo naopak..