Cokoliv radši než učení. Převlíknu postel, vydrhnu kuchyň, vyžehlím, umyju zrcadla a stejně jako se dům leskne čistotou, tak moje hlava zeje prázdnotou.. Nezbývá mi nic než zoufalej smích a opilý katarze.
Tancujem s Hanzem na písničku z Hříšnýho tance, a když spolu o dva dny později sedíme v přeplněné menze a jíme pizzu za pade, tak přemýšlím nad tím, jestli to náhodou není momentálně jedinej rozumnej a neegoistickej kluk v mým životě. Pod stolem v Teple mi stiskne ruku a já mám na zlomek sekundy pocit, že je všechno v nejlepším pořádku. A poprvé po dlouhé době se přiopijím radostí a ne z rozervanýho pocitu z toho, že je Maják nebo Španěl u vedlejšího stolu.
Španěl nás poráží v hospodským kvízu, za nosánek nahoru by si zasloužil kopanec do žaludku a za větu "moc rád tě dneska vidím" doprovázenou fyzickým kontaktem ještě hlavou o obrubník. Kdybys, kluku, jenom věděl, že kvůli tvý víkendový plánový kolizi jsem ještě ve dvě ráno neměla kde spát...
Je podzim, procházím se v opadaným listí a přemýšlím nad tím, že svět je vlastně krásnej, když ho sdílíš jen tak pro radost s někým, kdo na tebe s vyprchávajícím alkoholem postupně nezapomíná.
WB*
I love the piece of earth you are,
because in all the planetary prairies
I do not have another star. You repeat
the multiplication of the universe.
- Pablo Neruda
Pablo psal na lodi, vlny mu zarážely klíny do hlavy. :)
ReplyDelete